Chomutovský ostrostřelecký sbor byl obnoven dne 5. 10. 2006 a je dobrovolným spolkem sdružujícím občany se zájmem o historii, střelbu a zbraně. Naším nepsaným mottem je „BAVIT SE A STŘÍLET“. Vzhledem k používání střelných zbraní, je členství ve spolku výběrové. I přes toto kritérium jsou dveře otevřené všem.
Původní chomutovští ostrostřelci odvozovali svůj původ od městské hotovosti poprvé zmíněné v roce 1335. První písemná zmínka o městských střelcích pochází z roku 1561. Avšak rokem oficiálního vniku chomutovské střelecké společnosti je rok 1594, kdy byly Chomutovu vrácena práva Císařem Rudolfem II., poté co je po městské vzpouře v roce 1591 odebral městu jeho vlastník Jiří Popel z Lobkowicz.
Chomutovští ostrostřelci v roce 1913 při zahájení Německo české zemské výstavy – (Deutschböhmische Landesschau in Komotau). Řemeslná a zemědělská výstava v roce 1913 byla zcela mimořádným počinem a svým významem po zásluze naplnila označení zemská a přesáhla význam Chomutova.
Od roku 1598 pořádali chomutovští střelci každou letní neděli a významný svátek pravidelné střelby na Hlinském vrchu. V roce 1609 asistovali chomutovští městští střelci při náboženských nepokojích ve městě na straně chomutovských protestantů. V roce 1612 odkoupili ostrostřelci od města tzv. Královskou louku, jejíž výtěžek od té doby patřil králi střelců. V roce 1614 jsou v čele městských střelců zmiňováni kapitán a čtyři starší. Od roku 1727 je vedena kniha členů chomutovské ostrostřelecké společnosti. V roce 1792 vyslali ostrostřelci deputaci na korunovaci krále Františka I. a při této příležitosti jim král daroval privilegium nosit uniformu vojenského střihu.
Chomutovští ostrostřelci – nedatovaná fotografie
V roce 1800 pak vypravili dvacet dobrovolníků v čele s důstojníkem do dobrovolné legie arcivévody Karla pro boj proti Francii a dalších 11 dobrovolníků vypravili do armády v roce 1805. V roce 1833 daroval císař František I. Ostrostřelcům někdejší stavovskou zahradu Meierhof, na místě zvaném „U starého jezera“ (dnešní městský park), kde vnikla chomutovská střelnice. V roce 1848 byli ostrostřelci sloučeni z národní gardou a po jejím zrušení se v roce 1854 znovu osamostatnili. V roce 1894 se v Chomutově konaly první zemské střelby německých ostrostřeleckých společností v českých zemích. V roce 1912 musela stará střelnice ustoupit stavbě nového městského divadla a o rok později byla postavena střelnice nová. V roce 1912 byl do společnosti oficiálně přijat poslední člen a v roce 1928 ostrostřelecká společnost zanikla.
VÝSTROJNÍ ŘÁD
Na hlavě mají prostí ostrostřelci a poddůstojníci sboru černou nízkou képi s kokardou mající monogram panovníka (tzv. jablíčko či „Frantík“) a černým koženým podbradníkem nad štítkem čepice. Celkově je tato képi podobná staré vojenské důstojnické čapce z 60. až 80 let 19. století či rakouské čápce policejní z konce 19. a začátku 20. století. Důstojnická čápka pak odpovídá vzorové vojenské důstojnické képi. Je celkově vyšší má svislý zlatý prýmek a kokarda je zlatě lemována.
Fotografie jednoho z posledních Králů střelců, pana Zirklera Antona, Krále střelců v roce 1871.
Za povšimnutí stojí řetěz Krále střelců, jehož fragment je uložen v Oblastním muzeu v Chomutově.
Černá blůza z červeným lemováním má jednu řadu šesti „zlatých“ knoflíku a u prostých myslivců s úzkými černými nárameníky s jedním zlatím knoflíkem. Poddůstojníci pak ještě mají na límci tmavě zelené výložky s hodnostním označením. Důstojnická varianta je stejná jen výložky jsou červené u nižších, či červeno-zlaté nebo červeno-stříbrné u vyšších důstojníku, stejné pak byly i manžety na rukávech blůzy.
U prostých myslivců a poddůstojníku je blůza přepásána černým opaskem s černou patrontaškou mysliveckého typu, mající na krycí chlopni mosaznou garnituru v podobě chomutovského městského znaku. Důstojníci měli blůzu přepásánu úzkou šerpou v rakouských národních barvách (černá a zlatá). Kalhoty jsou šedé barvy s lampasy odpovídající hodnosti. Uniformu doplňovala nízká černá šněrovací obuv.
Mezi chladnými zbraněmi dominuje hlavně důstojnická šavle vzor 1861. Šavle byla u důstojníku opatřena černo zlatým portepé. Unifikaci výzbroje z roku 1886 přišli chomutovští ostrostřelci u prostých myslivců o poboční šavle.